Příspěvky

Poctivý perník nejen na víkend

Obrázek
Krásný (ještě) listopadový víkend, čas neúprosně běží a nám už se pomalu listopad chýlí ke konci. Brzy tu bude advent a s ním i mé oblíbené pečení vánočního cukroví, a co nevidět Štědrý den a nový rok. Uvědomuji se, že i v této složité situaci se čas nedá zastavit ani zpomalit, což mě trošku děsí. Nevím jak vy, ale já od března 2020 jakože ,,nežiju''. Některé dny si užívám ze všech sil a některé zase pro změnu proflákám na plné čáře. Ale to má snad každý z Vás (teda doufám...). Z naší Kettynky (kdo neví, tak je to naše fenka) se teď na nějakou dobu stalo miminko (byla na operaci), takže se o ní musíme více starat a já pořád chodím do školy. Proto, když už se našla nějaká chvilka volna, tak jsem ji využila a upekla pro nás perník na víkend.  Perník mám hodně spojený s mým dětstvím, kdy u nás býval docela často. Když jsem byla malá, tak jsme v bytě, kde jsem bydleli měli takový zelený pekáč do kterého jsme vždycky perník dělali. I když už ten zelený nemáme, máme černý, ve kterém ...

Podzimní koláč se jménem ,, APPLE PIE ''

Obrázek
  Ahoj všem podzimním milovníkům, dneska bych se s Vámi chtěla podělit o můj první pokus koláče Apple pie ( i když jsou jablka z Česka a né z Anglie, jak jsem se dočetla, že by měly být).  Já mám podzim hrozně ráda, jak se krásně zbarvuje listí, všude jsou  dýně a s tím přichází i čas svetrů, teplých ponožek a horkých čajů.  Doufám, že tuto situaci, která nám tady panuje zvládáte, i když se asi s největší pravděpodobností stane, že nebude moc dělat vůbec nic. Já tu situaci zatím (docela) zvládám, teda alespoň si to myslím... Svůj čas mi zatím ještě vyplňuje praktická cvičení ve škole, občasné pečení a nově (do toho jsem se hodně zamilovala) háčkování. Pro mě podzim a jablka patří neodmyslitelně k sobě a  právě proto jsem se rozhodla pro tento recept. Recept jsem měla od babičky, která z těsta (které jsem použila na tento koláč) dělá takové řezy, kdy je postup úplně stejný, jen tam místo jablek přidává domácí rybízovou marmeládu. Ačkoliv měla babička recept na c...

Mrkvový dort alias ,,Mrkváč''

Obrázek
Přeji Vám krásnou sobotu, už je to týden, co jsem vydala svůj první příspěvek. Doufám, že to moje ,,psaní" alespoň někoho zaujalo a přečetl to až dokonce.  Tento příspěvek už ale bude takového typu, jakým bych sem chtěla příspěvky přidávat.....formou receptů. Dneska bych se s Vámi ráda podělila o svůj první mrkváč .  Nejdříve bych začala tím, že to není můj osobní recept, inspirovala jsem se na internetu, kde jsem našla asi dva recepty, které se mi líbily, spojila jsem je do sebe a vzniklo NĚCO jako mrkvový dort.   Co se týče surovin, je to jen takový ten základ, co si myslím, že každý z Vás doma najdete. Na korpus jsem použila: 500g najemno nastrouhané mrkve  150g třtinového cukru 300g žitné mouky 200g jemně nasekaných vlašských ořechů 4 vajíčka olej 2 čajové lžičky jedlé sody  2 čajové lžičky kypřícího prášku do pečiva  2 čajové lžičky skořice  špetku soli na krém: 750g tvarohu (polotučný z vaničky) ztužovač šlehačky ½ čajové lžičky třtinového cukru ...

Kdo vlastně jsem ??

Obrázek
Ahoj všichni, pod tou záhadnou holkou s láskou k pečení se schovávám JÁ .  Jmenuji se Vanessa Mikšovská , pochází z jedné malé vesničky nedaleko Prahy, je mi 21 let a nyní studuji vysokou školu v Olomouci.   Myslím si, že jsem normální holka, která si na nic nehraje. Žiji si podle toho jak já uznám za vhodné a ráda se učím novým věcem. Ráda sportuji, vyrábím výrobky, pěstuji rostlinky a zkouším se naučit na ukulele (což mi zatím moc nejde, ale prý to chce čas). To by mělo stačit, přeci jen by tu měly být hlavně recepty, které Vám tady budu přidávat,než moje osobní věci. Asi jako každá malá holčička jsem s maminkou nebo babičkou pekla různé koláče, buchty nebo cukroví a světe div se, to pečení mě začalo natolik bavit, že bych se tím možná i jednou chtěla (asi ne úplně živit) ale alespoň přiživovat. Moje babička je výborná cukrářka, takže mám toho nejlepšího učitele, jakého si můžu přát. Čím jsem starší, tak si uvědomuji, jaký je to krásný koníček plný radosti,ale i smutku, hrdo...